Jak souvisí zdraví střev se správným fungováním mozku? A může změna jídelníčku ovlivnit mentální zdraví?

Mozek a střeva navzájem neustále komunikují. Všichni známe „motýly v břiše“, když jsme zamilovaní či nervózní. V reakci na stres se může dokonce zpomalit nebo dočasně narušit trávení, což pociťujeme jako bolest žaludku, případně se dostaví další příznaky funkční gastrointestinální poruchy. Málokdo však ví, že tato komunikace funguje i opačně! Nejenže nám problémy v trávicím traktu mohou pokazit náladu, ale nejednou vedou až k depresi a dalším psychiatrickým diagnózám. Zajímá tě, proč to tak je, jak střevní mikrobiom ovlivňuje duševní zdraví a jak s tím vším souvisí pití Many? Čti dále...

Vědecké důkazy poslední dekády potvrzují, že střevní mikroflóra ovlivňuje několik aspektů fungování mozku. Má vliv na naše kognitivní funkce (paměť, pozornost) a narušení symbiózy mikrobiomu může dokonce vést až k neurodegenerativním poruchám, jako jsou deprese, autismus, schizofrenie nebo – jak se zjistilo teprve nedávno – Alzheimerova choroba.

Střevní mikroflóra – zapomenutý orgán

Naše střeva jsou domovem bilionů mikroorganismů včetně bakterií, kvasinek, virů, prvoků a roztočů (tzv. mikroflóra) a jejich genů a genomů. Co se týče bakterií, ve střevě najdeme více než 1 000 různých druhů. Ty zdraví prospěšné hrají klíčovou roli v regulaci metabolismu i imunitního systému a také v patogenezi nemocí, protože zabraňují kolonizaci škodlivými bakteriemi a viry.

Vědci zjistili, že střevní mikroflóra váží dohromady 1 – 2 kg, a tak se o ní někdy hovoří jako o zapomenutém orgánu (lidský mozek váží asi 1,5 kg). Každý člověk má přitom jedinečné složení mikroflóry, které záleží na množství faktorů (pohlaví, věk, narození přirozeným způsobem nebo císařským řezem, prostředí, strava, užívané léky).

Přestože jsou střeva a mozek umístěny v odlišných a od sebe vzdálených částech těla, mají k sobě blíž, než se může na první pohled zdát. Obousměrná komunikace mezi těmito orgány probíhá po tzv. střevo-mozkové ose a hraje klíčovou roli ve správném fungování mozku.

Osa střevo-mozek

Centrální nervová soustava (CNS) sestávající z mozku a míchy komunikuje s tzv. enterickou nervovou soustavou (ENS) umístěnou v trávicím traktu ve  střevo-mozkové ose, a to několika cestami. Mimochodem, ENS se někdy označuje také jako "druhý mozek", protože je lemována téměř 100 miliony nervových buněk.

Obousměrná komunikace probíhá hlavně prostřednictvím bloudivého nervu (nejkomplexnější nerv lidského těla) a produkce tzv. signálních molekul, jako jsou kyselina gama-aminomáselná (GABA), dopamin ("hormon štěstí"), serotonin (přírodní antidepresivum) a mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA). Tyto signalizační molekuly, respektive neurotransmitery ovlivňují správné fungování CNS prevencí zánětu, zmírněním stresové reakce a také zlepšením nálady.

Nejvýznamnější je serotonin. Řada studií dokázala, že neschopnost organismu produkovat dostatek serotoninu vede k nervové labilitě, úzkosti a depresi. Více než 90 % serotoninu přitom vzniká právě ve střevních buňkách.

Navíc prekurzorem serotoninu je aminokyselina tryptofan. Jinými slovy – tryptofan je klíčovou látkou pro biosyntézu serotoninu. A protože jde o esenciální aminokyselinu, kterou si náš organismus nedokáže sám vyrobit, musíme tryptofan přijímat v potravě a jeho vstřebávání je úzce závislé na správné funkci trávicí soustavy.

Studie na myších, které v roce 2019 publikoval renomovaný magazín Frontiers in Behavioral Neuroscience, potvrdili, že střevní mikrobiom ovlivňuje stresové reakce, úzkostné chování a také ztrátu paměti. Zvířata s nedostatečnou střevní mikroflórou prokazovaly zvýšené stresové reakce. Po podání probiotik a kolonizaci prospěšnými bakteriemi došlo k normalizaci.

Mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA) jako acetát, butyrát nebo propionát mají zase pozitivní efekt na autismus, ale i na onemocnění jako astma či artritida. SCFA jsou přitom hlavní metabolity produkované v tlustém střevě, a to bakteriální fermentací vlákniny a rezistentního škrobu.

Osa hypotalamus-hypofýza-nadledviny (HPA) je další komunikační cestou střev a mozku. Nejenže kontroluje reakci těla na stres (regulací hladiny stresového hormonu – kortizolu), ale podílí se také na řízení trávení, imunitního systému, ovlivňuje náladu, emocionální stav a ukládání energie. Dysregulace aktivity HPA je spojena s poruchami duševního zdraví, jako jsou deprese a schizofrenie.

V neposlední řadě je osa střev a mozku spojená prostřednictvím imunitního systému. Lymfoidní tkáň přidružená a spojená se střevy tvoří asi 70 % imunitního systému těla! Struktura serotoninu, který přispívá k pocitu pohody a štěstí, ovlivňuje kongnitívne funkce, paměť a další procesy. Přes 90% serotoninu se produkuje v našich střevech.

Struktura serotoninu, který přispívá k pocitu pohody a štěstí, ovlivňuje kongnitivní funkce, paměť a další fyziologické procesy. Přes 90 % serotoninu se produkuje v našich střevech.

Jsme skutečně to, co jíme?

A co to všechno znamená? Dá se změnou jídelníčku a tím i složení střevní mikroflóry zlepšit duševní zdraví? Ano – a nejen to! Díky úpravě stravy můžeš získat nejen lepší duševní pohodu, ale také více energie a lepší imunitu.

V první řadě je důležitá pestrá strava. Různorodé střevní mikroorganismy totiž potřebují pro život různé organické substráty, a tak je pestrá strava základním předpokladem rozmanitého mikrobiomu, který je významným indikátorem zdravých střev.

Nedávná anglicko-americká studie výzkumného projektu Predict, které se zúčastnilo více než 1 000 lidí, vůbec poprvé potvrdila, že vyvážená strava bohatá na vysokonutriční ​​suroviny podporuje zdraví a rozmanitost střevního mikrobiomu, zatímco tzv. vysoce zpracované potraviny s přidaným cukrem a solí vedou k "nespokojené" střevní mikroflóře a špatnému metabolickému zdraví.

Tito anglicko-američtí vědci navíc zjistili, že rostlinné potraviny jsou pro mikrobiom mnohem zdravější než masitá jídla. A také, že rozmanitost střevní mikrobioty závisí více na tom, co jíme než na tom, jakou máme genetiku!

Organické molekuly získávané trávením potravy jsou zabudovány do našich kostí, svalů, nervů – do našich těl. Takže jsme doslova tím, co jíme.

Mana – jídlo pro zdravá střeva a mozek

Mana je jako nutričně kompletní potravina nejen zdrojem vlákniny, ale také omega-3 mastných kyselin, které podporují optimální komunikaci mezi střevním mikrobiomem a mozkem.

Rozpustná i nerozpustná vláknina má v souvislosti s tématem zdravých střev hned několik výhod. Význam rozpustné vlákniny spočívá především v tom, že funguje jako střevní prebiotikum, takže podporuje růst přátelských střevních bakterií (probiotika). Prebiotika také prospívají trávení a imunitě. Nerozpustná vláknina čistí střeva mechanicky a reguluje vstřebávání tuků i cukrů.

Zmíněná probiotika jsou zase živé bakterie a jejich pozitivní účinek na duševní zdraví je natolik významný, že se někdy označují také jako psychobiotika. Ohledně účinnosti psychobiotik probíhá několik výzkumů a odborníci doufají, že by mohla patřit do nové skupiny psychotropních léků a být méně škodlivou alternativou běžných antidepresiv.

Jedna porce ManaPowderu ti dodá 7 g a jeden ManaDrink 4,4 g vlákniny, která podporuje růst a funkci přátelských střevních bakterií. Do naší nejnovější receptury Mark 6 jsme přitom zakomponovali vyvážené množství rozpustné i nerozpustné vlákniny z 8 rostlinných zdrojů: například ovesná vláknina s významným obsahem betaglukanů, hrachová, mrkvová, ale také vláknina z kořene čekanky známá jako inulin.

Omega-3-mastné kyseliny mohou rovněž zvýšit množství prospěšných bakterií ve střevě a tím podpořit správné fungování mozku. Jedna dávka ManaPowderu obsahuje 1,4 g a ManaDrink 1,1 g omega-3-mastných kyselin včetně významných podsložek EPA a DHA, které přispívají ke zdravému srdci a mozku.

Potraviny bohaté na proteiny – jako kuřecí maso či vejce – jsou zase dobrým zdrojem tryptofanu, aminokyseliny, která se – jak už víš – „přeměňuje” na přírodní antidepresivum serotonin. Přestože je Mana na 100 % rostlinná, obsahuje komplexní proteiny s vyváženým spektrem všech 9 esenciálních aminokyselin včetně tryptofanu.

Na závěr – naše střeva a mozek spolu neustále komunikují. Aby vše fungovalo jak má, tak je základem pestrá strava. Rozmanitá směs vlákniny, jakožto i omega-3 nenasycené mastné kyseliny obsažené v Maně pomáhají udržovat zdravá střeva a optimální komunikaci mikrobiomu s mozkem.

Nezapomínej ale, že stravou to nekončí. Důležitý je i spánek, v rámci možností redukce emocionálního i fyzického stresu či obezřetné užívání antibiotik (které zabíjejí nejen špatné, ale i dobré bakterie). Pokud tedy příště pocítíš nervozitu nebo smutek, zkus si vzpomenout na svá střeva kolonizovaná miliony mikroorganismů a polož si otázku, čím svůj mikrobiom krmíš.

Zdroje:

[1] K. Schmidt, P. J. Cowen, C. J. Harmer, G. Tzortzis, S. Errington, P. W. J. Burnet (2014) Prebiotic intake reduces the waking cortisol response and alters emotional bias in healthy volunteers.
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4410136/

[2] M Hasan Mohajeri, Giorgio La Fata, Robert E Steinert, Peter Weber (2018) Relationship between the gut microbiome and brain function.
https://academic.oup.com/nutritionreviews/article/76/7/481/4985887

[3] Iva Lukić, Dmitriy Getselter, Omry Koren, Evan Elliott (2019) Role of Tryptophan in Microbiota-Induced Depressive-Like Behavior.
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6558209/

[4] M. Carabotti, A. Scirocco, M. A. Maselli, and C. Severi (2015) The gut-brain axis: interactions between enteric microbiota, central and enteric nervous systems.
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4367209/

[5] Harvard Health Publishing (2021) The gut-brain connection.
https://www.health.harvard.edu/diseases-and-conditions/the-gut-brain-connection

[6] Nature & The Integrative HMP (iHMP) Research Network Consortium (2019) The Integrative Human Microbiome Project.
https://www.nature.com/articles/s41586-019-1238-8

[7] F. Asnicar, S. E. Berry, N. Segata (2021) Microbiome connections with host metabolism and habitual diet from 1,098 deeply phenotyped individuals.
https://www.nature.com/articles/s41591-020-01183-8 

[8] Pascale A, Marchesi N, Marelli C, Coppola A, Luzi L, Govoni S, et al. Microbiota and metabolic diseases. Endocrine. (2018) 61:357–71. doi: 10.1007/s12020-018-1605-5

The Latest posts

Užij si atraktivní kombinace Many za výhodnou cenu

Láska napříč vesmírem: Čerstvá chuť jahod a sametové Many jako dokonalý pár

„Go Bananas!“ s šíleně dobrou banánovou novinkou Many